Výška: Neexistuje horní nebo dolní hranice, ale požadovaná kohoutková výška je 135 cm až 150 cm (13,1-14,3 hands).

Zbarvení a odznaky: Je pět uznávaných barev: hnědý plavák (brown dun), severoirský plavák (uls dun), šedák (gray neboli blue dun), rudý plavák (red dun) a žlutý plavák (yellow dun) (pozn. překl.: české názvosloví barev je převzato z článku autorky Petry Kuté: Fjord: Sympaťák ze severu, který vyšel v Jezdectví v únoru 2006, str. 81). Je důležité, aby se cenily a uchovávaly takzvané primitivní znaky.
Hvězda je přípustná pouze u klisen. Ostatní viditelné odznaky jsou nepřípustné.

Žíně: Kštice dospělých koní pokrývá polovinu až dvě třetiny hlavy. Přílišné ochlupení končetin není žádoucí. Podle tradičního pravidla má mít fjordský kůň stojatou hřívu. Kůň by měl být předváděn s hřívou ostříhanou do tvaru oblouku, který doplňuje horní linii krku.

Při posuzování plemenného typu a charakteru je důležitá hlava. Má být proporcionální, malá a výrazná, s širokým a plochým čelem. Vzdálenost oka od huby má být malá; profil má být rovný nebo nejlépe mírně štičí (konkávní). Oči mají být velké, tmavé a jasné, s klidným výrazem. Nozdry mají být široké a úměrně velké, aby celá huba měla „čtvercový“ vzhled. Čelisti mají být výrazné. Dolní čelist nesmí být těžká, aby hlava neměla hrubý výraz. Mezi čelistmi má být dostatečně široký prostor, aby se hlava mohla volně pohybovat a týl se mohl vyklenout. Uši mají být relativně krátké, s ušlechtilými špičkami a široce nasazené. Uši mají být rovnoběžné, s obloučkem na vnější straně od špičky po střed ucha. Dlouhé uši, které jsou blízko sebe a neustále se pohybují, nejsou pro fjordské koně typické.

Stavba těla a osvalení: Je důležité, aby všechny části těla harmonizovaly. Lze akceptovat odchylky v rámci plemene, ale fjordský kůň by měl mít dobře hluboký a široký hrudník a proporcionálně dostatek svaloviny, která zobrazuje pohlaví a věk.

Krk by měl být vysoko nasazený a mít konvexní horní linii. Především hřebci mají často silný krk. Fjord byl kdysi používán pro těžkou práci, takže krátký, silný krk a strmá plec se považovaly za výhodné a upřednostňovaly se. V současné době je žádoucí delší a ohebnější krk, protože je vhodnější pro jezdeckého, vozatajského i soumarského koně. Žádoucí je delší týl a hladký přechod hlavy v krk. Je třeba zdůraznit, že dlouhý, tenký krk je nežádoucí.

Plec a kohoutek: Plec významně ovlivňuje pohyb koně; dnes je žádoucí, aby koně měli mírně šikmou plec, která umožňuje natažení přední nohy dopředu. (Strmá plec byla požadovaná v dobách, kdy se fjordští koně používali pro těžkou práci.) Typický kohoutek fjordského koně není výrazný, ale hladce splývá se hřbetem.
Kohoutek musí být dostatečně zřetelný, aby mohl být dobrým místem pro upnutí svalů pletence ramenního a hřbetních. Předek má být stejně dlouhý jako hřbet a zadek.

Trup a horní linie: Žebra mají být dostatečně pružná, ale ne kulatá. Hřbet a bedra mají být hladká a dobře osvalená. Bedra jsou velmi důležitá a je třeba je pečlivě posuzovat, protože představují most mezi střední částí trupu a zádí. Přechod mezi bedry a zádí má být pružný a obě části těla mají na sebe hladce navazovat. Bedra mají být krátká, ale silná a v dobré proporci ke hřbetu a zádi.

Zadek: Záď má být dlouhá, široká, dobře osvalená a skloněná. Příliš skloněná a příliš plochá záď nejsou žádoucí. Ocas nemá být nasazený příliš nízko ani příliš vysoko a má být nesen volně a přirozeně. Stehna mají být dostatečně dlouhá, dobře osvalená při pohledu ze strany i zezadu, a mají být v místě nasazení na záď stejně široká, jako je záď.

Končetiny: Předrámí má být dostatečně široké a dobře osvalené. U zadních končetin mají být stehenní a lýtkové svaly dlouhé a dobře vyvinuté při pohledu ze strany i zezadu. Příliš dlouhé lýtko se považuje za návrat k tažnému koni. Končetiny mají být dobře stavěné a s odpovídající kostrou. Klouby a šlachy mají být zřetelné a suché. Žádoucí je krátká a pevná holeň (pozn. překl.: třetí záprstní kost). Holeně mají být výrazné a suché a nemají být zaškrcené pod karpálním (pozn. překl.: zápěstním) kloubem.
Přední koleno (pozn. překl.: karpální, zápěstní kloub) má být dlouhé a výrazné.
Hlezno má být dlouhé, dobře vyvinuté a suché. Malá, nevárazná hlezna nejsou pro toto plemeno vhodná. Patní hrbol musí při pohledu ze strany prominovat. Strmá (pozn. překl.: otevřená) nebo šavlovitá hlezna jsou nežádoucí.
Spěnkové klouby mají být silné a výrazné.
Spěnka má být silná, dostatečně dlouhá a šikmá, aby koni poskytla odpovídající podporu a pružnost. Kopyta fjordského koně mají být dobře vybalancovaná a proporcionálně kulatá a velká, s kvalitní rohovinou, vnitřní kopytní stěna může být mírně strmější, než vnější. Dobrá, zdravá kopyta jsou pro koně nanejvýš důležitá.

Pohyb je pro koně zvláště důležitý a musí odrážet jeho tělesnou stavbu s dostatečnou pružností a kmihem, aby kůň předvedl nenucený krok, klus a cval. Pohyby mají být energické, dobře vyvážené a s kadencí. Fjordský kůň se musí ve všech chodech pohybovat volně. Cval má být vyvážený a volný, s poddajným a pružným dopředným pohybem. Klus má být energický, i když pro toto plemeno není typická nadměrná akce.

Pohlavní výraz: Fjordský kůň má mít rozdílný pohlavní výraz: hřebec má být maskulinní, klisna femininní.